|
|
Možnosti hodnocení pohybové intervence u žen mladších 23 let
Stejskalová, Barbora ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Strejcová, Barbora (oponent)
Název práce: Možnosti hodnocení pohybové intervence u žen mladších 23 let Cíl práce: Cílem práce je zjistit, jaká je tréninková příprava vybraného družstva žen do 23 let ve veslařském klubu Blesk a jaké další možnosti pohybových činností využívá skupina žen z hlediska způsobu, intenzity a času. Metody: Hlavní metoda je pozorování a použití dotazníku k získání doplňujících informací. Výsledky: Veslařky systematicky trénují 5 dnů v týdnu. Veslařský program je rozdělen na sezónu na vodě, zimní přípravu a dobu, kdy veslařky netrénují. Sezóna na vodě trvá 7 měsíců, zimní příprava 3, 5 měsíce, 1 měsíc veslařky netrénují a průměrně 2 - 3 týdny jsou přechodné. Skupina průměrně trénuje specifickými prostředky 315 hodin ročně a ujede minimálně 2520 kilometrů. Nespecifické prostředky jsou zařazeny celkem 336 hodin týdně do tréninku v podobě běhu, posilování, plavání, jógy a protahování, programu H.E.A.T. a jízdy na spinningovém rotopedu. Veslařky netrénují přibližně 80 dnů v sezóně. Klíčová slova: Veslování, nespecifická činnost, specifická činnost, trénink, U23, ženy.
|
|
|
Svalové dysbalance u vodních slalomářů měřeno pomocí TMG
Hapák, Michal ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Bílý, Milan (oponent)
Název: Svalové dysbalance u vodních slalomářů měřeno pomocí TMG. Cíle: Cílem práce bylo vybrat ohrožené svalové skupiny a identifikovat možné dysbalance s využitím přístroje tensiomyograf (TMG 100) a definovat hypotézy o vlivu tréninkového zatížení (specifické činnosti) ve vodním slalomu na rozvoj dysbalancí ve vybraných svalových skupinách. Metody: Tato práce má charakter kvalitativního výzkumu. Konkrétně bylo realizováno 6 případových studií doplněných o kontrolní měření po roce, ve kterých byl kladen důraz na odhalení charakteristických svalových dysbalancí, které by mohly vzniknout následkem specifické tréninkové činnosti ve vodním slalomu. K měření svalových dysbalancí byl použit přístroj tensiomyograf (TMG 100). Výsledky: U měřených probandů bylo zjištěno, že během jednoho ročního tréninkového cyklu dochází k významným změnám funkčnosti jednotlivých svalových skupin. Mezi nejohroženější skupiny, tedy skupiny s nejvýznamnějšími změnami patří BB, DEL, LD a TRM. Významné byli také změny funkční symetrie loketního kloubu, kde došlo u 4 z 5 probandů ke zhoršení během roku. Bylo také zjištěno že ženy můžou být náchylnější na vznik dysbalancí vlivem specifické činnosti víc než muži. Klíčová slova: vodní slalom, specifická činnost, dysbalance, TMG
|
|
|
Vliv stromů na kontaminaci půdy 137Cs
TRNKOVÁ, Michaela
Zkoušky jaderných zbraní v atmosféře a havárie na jaderně energetických zařízeních v posledních padesáti letech způsobily významnou kontaminaci životního prostředí. Některé uniklé radionuklidy mají poločas přeměny až několik desítek let a jsou stále přítomny v životním prostředí. Z tohoto důvodu stále probíhá monitorování radiační situace na území České Republiky s cílem zjistit chování a kinetiku umělých radionuklidů v životním prostředí a závažnost radiologických dopadů na člověka. Výsledky tohoto monitorování slouží k přehledu o radiační situaci, sledování dlouhodobých trendů a v neposlední řadě i k získání nových poznatků, které mohou usnadnit zvládání radiační mimořádné události. Cílem této diplomové práce bylo změřit obsah 137Cs v půdách odebraných pod a kolem korun listnatých stromů na území zasaženém radiačním spadem a zjistit, zda koruna stromu má vliv na distribuci cesia v půdách pod nimi. Za tímto účelem byla stanovena výzkumná otázka: Mají koruny stromů vliv na distribuci cesia v půdách pod nimi? Pro lepší srozumitelnost je úvod práce věnován informacím o ionizujícím záření, základním pojmům a veličinám z oblasti ionizujícího záření, zdrojům kontaminace radionuklidy, především havárii jaderné elektrárny Černobyl, kontaminaci životního prostředí a obyvatelstva a prvkům důležitým pro praktickou část této práce. Na teoretickou část pak navazuje metodika výzkumu. Vzorky půd byly odebírány pod pěti listnatými stromy druhu ořešák královský, které vyhovovaly stanoveným kritériím pro odběr. Pod každým stromem byly odebírány vzorky do třech směrů svírajících úhel 120° vždy u kmene, v polovině koruny, na kraji koruny a mimo korunu. Tedy 12 vzorků u každého stromu, celkem 60 vzorků. Suché a vyčištěné vzorky půd byly změřeny pomocí polovodičové gama spektrometrie, která určila hodnoty hmotnostní aktivity radionuklidu 137Cs a také přirozeně se vyskytujícího radionuklidu 40K. Z naměřených hodnot byly vytvořeny grafy. I přes časté odchylky, které mohou být způsobeny vlivem přírodních jevů či činností člověka z nich vyplývá, že koruny stromů mají vliv na distribuci 137Cs v půdách pod nimi.
|
|
|
Endokrinní disruptory a jejich vliv na expresi cytochromu P450 1A2
Orlovská, Ľubica ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Ječmen, Tomáš (oponent)
Termín "endokrinní disruptor" se používá pro sloučeniny, které napodobují nebo antagonizují účinky endogenních hormonů, mění syntézu a metabolismus přirozených hormonů nebo modifikují hladiny hormonálních receptorů. Syntetický estrogen 17α- ethinylestradiol (EE2) a karcinogenní látka znečišťující životní prostředí, benzo[a]pyren (BaP), patří do skupiny chemikálií, které jsou označeny jako exogenní sloučeniny s endokrinní destrukcí, zatímco estrogenový hormon 17β-estradiol (EST) je přírodní endogenní endokrinní disruptor. V bakalářské práci byl studován vliv těchto endokrinních disruptorů a jejich kombinací na expresi a specifickou aktivitu CYP1A2. V rámci této práce byla izolována RNA z plic potkanů nepremedikovaných a premedikovaných uvedenými endokrinními disruptory. Metodou reverzní transkripce byla RNA převedena na cDNA. Relativní zastoupení CYP1A2 bylo kvantifikováno metodou kvantitativní PCR v játrech, ledvinách a plicích. Ve vzorcích mikrosomální frakce jater byla stanovena míra exprese CYP1A2 metodou Western blot s následnou imunodetekcí. Nakonec byla v játrech stanovena specifická aktivita CYP1A2 měřením O-demethylace 7-methoxyresorufinu. Bylo potvrzeno, že BaP indukuje genovou expresi CYP1A2 v játrech, ledvinách a plicích, a to i v kombinaci s EE2 a EST. Oba estrogeny nicméně snižují...
|
|
|
Vliv vybraných endokrinních disruptorů na cytochromy P450 1A1 a 2C
Klusoňová, Zuzana ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Linhartová, Lucie (oponent)
Mnohé v současnosti produkované chemické látky patří do skupiny tzv. endokrinních disruptorů (ED). Jde o sloučeniny vykazující exogenní hormonální aktivitu. Ty zpravidla působí jako antagonisté nebo agonisté endogenních hormonů. Mezi zástupce exogenních ED studovaných v této práci patří 17α-ethinylestradiol (EE2) a benzoapyren (BaP). Pro srovnání byl navíc zařazen 17β-estradiol (E2), jako zástupce látky endogenního typu. V bakalářské práci byl studován vliv těchto endokrinních disruptorů a jejich kombinací na expresi a specifické aktivity cytochromů P450 (CYP) 1A1 a 2C. V rámci této práce byla izolována mikrosomální frakce (MF) jater, ledvin a plic potkanů nepremedikovaných a premedikovaných uvedenými sloučeninami. Ve vzorcích MF byla stanovena míra exprese CYP metodou Western blot a pomocí přeměny specifických substrátů uvedených izoforem CYP stanovena jejich aktivita. Bylo potvrzeno, že BaP indukuje expresi CYP1A1 ve všech zmiňovaných orgánech a to i v kombinaci s exogenním EE2 a endogenním E2. Avšak samotný EE2 a E2 míru exprese tohoto enzymu prakticky neovlivňuje. Dále bylo zjištěno, že dochází k mírnému zvýšení exprese i specifické aktivity CYP2C11 u vzorků mikrosomální frakce jater potkanů premedikovaných EE2 a jeho kombinací s BaP. Premedikace laboratorního potkana BaP významně zvyšuje...
|
|
|
Obsah cesia - 137 v jednotlivých druzích půd ve vybraných lokalitách ČR
ČADOVÁ, Michaela
Cesium-137 je jedním z významných umělých radioaktivních prvků, jehož zdroji jsou testy jaderných zbraní v atmosféře prováděné ve 20. století a havárie na jaderných elektrárnách jako například Černobyl. Z důvodu nerovnoměrných srážek, jsou patrné značné rozdíly radioaktivního spadu v různých oblastech České republiky v době průchodu radioaktivního mraku po výbuchu Černobylu. Vzhledem k vysoké rozpustnosti cesia-137 ve vodě a snadnému šíření v přírodě dochází ke kontaminaci i spodních vrstev půd, kde se nacházejí kořenové systémy rostlin. Cílem předložené práce je odběr jednotlivých vzorků půd ve vybraných lokalitách, kde byla v roce 1986 zjišťována významná kontaminace černobylského původu, stanovení obsahu cesia-137 pomocí polovodičové spektrometrie gama a porovnání v závislosti na druhu půdy. Výzkumná otázka byla stanovena: Liší se obsah cesia-137 v jednotlivých druzích půd? V rámci námi provedené studie byly odebírány vzorky neobdělávané zemědělské půdy a lesní půdy ve vrstvách 0-5, 5-10 a 10-15 cm na Kvildě, Zadově a Churáňově. Pro porovnání výsledků byl proveden sběr i v lokalitě, kde nebyl radioaktivní spad tak významný. Touto lokalitou je okolí obce Stráž nad Nežárkou, která se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Z výsledku měření půdy bylo zjištěno, že i po uplynutí více než 30 let od havárie v Černobylu se cesium-137 stále nachází především ve svrchních vrstvách půdy, konkrétně v hloubce do 5 cm. Nejvyšší hmotnostní aktivita byla naměřena u lesní půdy na Zadově v hloubce 0-5 cm (364 Bq.kg-1) s rozmezím od 2,24 Bq.kg-1 do 364 Bq.kg-1. Nejvyšší hodnota hmotnostní aktivity draslíku K-40 byla naměřena u neobdělávané zemědělské půdy z lokality Kvilda v hloubce 0-5 cm (883 Bq.kg-1).
|
|
|
Srovnání měrných aktivit cesia 137 v různých druzích mechu
TRNKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo změřit obsah cesia 137 v různých druzích mechu na území zasaženém radiačním spadem a porovnat, zda různé druhy mechů mají rozdílnou tendenci absorbovat radionuklidy. Za účelem dosažení cíle byla stanovena výzkumná otázka: Obsahují různé druhy mechu na území zasaženém radiačním spadem rozdílné množství cesia 137? Teoretická část práce obsahuje informace potřebné k pochopení řešené problematiky a uvedení do současné situace. Jedná se o základní radiobiologické pojmy a základní jednotky a veličiny. Dále jsou uvedeny informace o radionuklidu Cs-137, jeho zdrojích a kinetice v přírodě. V praktické části práce je rozebrána metodika a výsledky praktického měření vzorků mechu, ale i půd odebraných z jejich podloží. V odborné literatuře je mech často uváděn jako významný bioindikátor radionuklidů. V této práci jsou ale vzorky mechu odebírány podle konkrétního druhu s cílem zjistit, zda se u jednotlivých druhů liší tendence absorbovat radionuklidy. Pro odběr vzorků byly vybrány lokality, kde byl podle dřívější studie naměřen vysoký obsah Cs-137 v půdách, způsobený radioaktivním spadem v roce 1986. Celkem bylo odebráno 20 vzorků mechů a 20 vzorků půd z jejich podloží. Jednou lokalitou odběru byl i ostrov Valaam nacházející se na Ladožském jezeře v Ruské federaci, kde byly odebrány čtyři vzorky mechu. Hmotnostní aktivita byla měřena pomocí polovodičové spektrometrie gama. Kromě Cs-137 byl zjišťován i obsah přírodního radionuklidu K-40. Naměřená spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. Měření hmotnostní aktivity Cs-137 ve vzorcích mechu a ve vzorcích půd z jejich podloží společně s výpočtem transferového poměru potvrdili, že různé druhy mechu na území zasaženém radiačním spadem obsahují rozdílné množství Cs-137.
|
|
|
Možnosti hodnocení pohybové intervence u žen mladších 23 let
Stejskalová, Barbora ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Strejcová, Barbora (oponent)
Název práce: Možnosti hodnocení pohybové intervence u žen mladších 23 let Cíl práce: Cílem práce je zjistit, jaká je tréninková příprava vybraného družstva žen do 23 let ve veslařském klubu Blesk a jaké další možnosti pohybových činností využívá skupina žen z hlediska způsobu, intenzity a času. Metody: Hlavní metoda je pozorování a použití dotazníku k získání doplňujících informací. Výsledky: Veslařky systematicky trénují 5 dnů v týdnu. Veslařský program je rozdělen na sezónu na vodě, zimní přípravu a dobu, kdy veslařky netrénují. Sezóna na vodě trvá 7 měsíců, zimní příprava 3, 5 měsíce, 1 měsíc veslařky netrénují a průměrně 2 - 3 týdny jsou přechodné. Skupina průměrně trénuje specifickými prostředky 315 hodin ročně a ujede minimálně 2520 kilometrů. Nespecifické prostředky jsou zařazeny celkem 336 hodin týdně do tréninku v podobě běhu, posilování, plavání, jógy a protahování, programu H.E.A.T. a jízdy na spinningovém rotopedu. Veslařky netrénují přibližně 80 dnů v sezóně. Klíčová slova: Veslování, nespecifická činnost, specifická činnost, trénink, U23, ženy.
|
host ::
RSS.